Znělka 1. sezóna

Pojmy vyskytující se ve znělce seriálu pro první sezónu

(český překlad)

Suspended animation
Je proces zpomalování životního procesu vnějším prostředím bez zakončení (konečné fáze). Dýchání a srdeční tep spolu s dalšími nedobrovolnými funkcemi, které mohou nastat, avšak mohou být zjištěny pouze umělými prostředky. Extrémní mráz může být použit ke zpomalení jednotlivých funkcí – užití takového procesu vedlo k základům cryonové vědy. Cryonism je další metoda k zachování životních funkcí s užitím cryopreserových organismů a kapalného dusíku, jenž zachová tyto organismy až po dobu resuscitace. Laina Beasley byla udržována v takovémto procesu jako dvě jednobuněčná embrya po dobu 13 let.

Uvést astronauty do takového procesu bylo navrhováno jako jeden ze způsobů , jak umožnit dosáhnout mezihvězdného prostoru nebo intergalaktické cestování jednotlivcům, a vyhnout se tak nutnosti „generation ship” – kosmické lodě typu USS Enterprise (Star Trek). Občas tyto dva koncepty bývají sloučeny s generacemi “posátek” které dohlíží na velkou populaci zmražených cestujících.

Od roku 1970 byla Hypotermie prováděna při kardiochirurgických výkonech jako alternativa pro srdco – plícní stoje. Hypotermie neboli podchlazení, ovšem poskytuje omezené množství času, jelikož je zde vysoké riziko poškození tkáně nebo mozku při delším trvání.

Telekineze (tele – vzdálenost, vzdálený, kineze – pohyb; doslova „vzdálený pohyb“) nebo též psychokineze (psyché – mysl, duše, psychika; doslova „pohyb myslí“) je pojem označující vyvolaní pohybu předmětu silou „myšlenky“. Jinak řečeno je to schopnost pouze pomocí vůle ovlivňovat objekty na fyzické úrovni. Příkladem může být pohybování s objektem, jeho deformace (např. ohýbání), ale rovněž i ovlivňování výstupů (výsledků) generátoru náhodných čísel.

Telekineze je vedle telepatie asi nejznámější z údajných „PSI schopností“; dalšími by měly by být např. pyrokineze (tj. vytváření či ovládání ohně myslí), hydrokineze (ovládání vody), aerokineze (ovládání plynů), biokineze (ovládání živé hmoty – změna barvy,délky vlasů barvy očí atd.), elektrokineze (ovládání elektřiny), atmokineze (ovládání počasí), chronokineze (ovládání vnímání toku času), geokineze (změna průsvitnosti, čirosti a tvaru krystalických látek) a lumokineze (ovládání světla – nahuštění fotonů). Názvy těchto „schopností“ však zhusta vycházejí z chybné etymologie slova telekineze: základem je slovo kineze tedy pohyb, nikoliv ovládání určitého fenoménu (srovnej slovo „psychokineze“, které by analogicky a chybně znamenalo „ovládání mysli“, namísto správného „pohyb myslí“).

Podle většiny vědců nebyla existence telekineze přesvědčivě prokázána ani věrohodně předvedena. Nicméně někteří badatelé věnující se telekinezi prohlašují, že jde o existující jev, který si zaslouží další zkoumání.

Teleportace je metoda přemisťování objektů pomocí jejich rozložení na mikroskopické částice, přenesení na místo určení a opětného zhmotnění složením těchto částic. Teleport je zařízení sloužící k takovémuto přenosu.

Zejména při hypotetické teleportaci živých objektů můžeme narazit na filozofický problém kontinuity existence. V případě přenosu pouze informací o pozici a stavu jednotlivých částic, osoba ve výchozím místě de facto zemře a v cílové stanici je sestavena už jen její, byť identická, kopie. Zajímavý paradox je pak to, že ani okolí, ani samotná kopie osoby není za tohoto stavu schopna přerušení kontinuity existence zaregistrovat. Paradox kontinuity vede k paradoxu identity. Zdá se totiž, že velmi blízké materiální struktury (např. lidská těla) mohou být z duševního a duchovního hlediska identické. Z jednovaječných dvojčat také skutečně dojem duševní a duchovní identity máme a dochází u nich také k paradoxu shodné osudovosti.

Reanimation
Přirozeně jsou to pouze futuristické spekulace, ale všechny věci musí být brány v úvahu. Výzkum reanimace se nachází na tenkém ledě, nicméně dochází k pokroku. Zatím co britský vědec vyřešil problém klonování kmenových buněk, vědci v Německu pracovali na výzkumu reanimace – a mají úspěch s obnovováním funkcí mrtvého mozku. Výzkum reanimace v institutu Max Planck je zaměřen na obnovení funkčnosti umírajícího mozku po srdeční zástavě a reanimaci nervových procesů. Mozek představuje určitý problem v reanimaci organizmu, jelikož veškeré orgány jsou závislé na funkčnosti mozku. Nervové seskupení a nervová činnost byly obnoveny hodinu po smrti, ale celková reanimace selže, jelikož je mozek nesmírně afektovaný srdeční zástavou.

Ne že bychom malovali čerta na zeď, ale výzkum reanimačních tkání, orgánů a organismů by měl katastrofální následky. Jako objevení radiace zabilo její objevitele.

Umělá inteligence (UI, anglicky, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Definice pojmu „inteligentní chování“ je stále předmětem diskuse, nejčastěji se jako etalon inteligence užívá lidský rozum.

Shapeshifting
Je zcela běžný pojem pro Mytologii a ústní lidovou slovesnost jako pro SF a F. V širším slova smyslu je to schopnost měnit svůj fyzický vzhled. Transformace může být záměrná, avšak nemusí. Záleží na tom, zda-li je předmětem prokletí a nebo kouzlo. Podle některých lidových slovesností, se postupem času stává čím dále tím složitější se navrátit ke své původní podobě.

Prekognice se řadí mezi parapsychologické jevy a znamená předtucha, předvídání budoucnosti. Člověk neví, že se někde něco stane, ale nějakým záhadným způsobem se to předem dozví, například ve snu nebo v nějaké (většinou) neblahé předtuše. Daná událost se poté většinou stane.

Jako nanotechnologie se obecně označuje technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů (obvykle cca 1–100 nm), tzn. 10−9 m (miliardtiny metru), což je přibližně tisícina tloušťky lidského vlasu.

Jako jeden ze zakladatelů nanotechnologie (třebaže ještě nepoužil toho slova) je označován Richard Feynman, který základní myšlenky představil ve své slavné přednášce nazvané Tam dole je spousta místa (There’s Plenty of Room at the Bottom), kterou v roce 1959 přednesl na výroční schůzi Americké společnosti fyziků pořádané na Caltechu.

Kybernetika (z řec. Kybernétes, Kormidelník) je věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a společenstvích. K popisu používá zejména matematický aparát. Je založena na poznatku, že některé procesy probíhající v živých organismech jsou popsány stejnými rovnicemi jako analogické procesy v technických zařízeních. Za zakladatele je považován Norbert Wiener, americký matematik, který vydal v roce 1948 knihu Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů.

Pojem bůh odkazuje na mocnou nadpřirozenou bytost (mnohdy v abstraktním slova smyslu), obvykle považovanou za nesmrtelnou. V obecnější rovině se lze setkat s označením božstvo. Psaní Bůh s velkým písmenem se používá, pokud se tvrdí, že taková bytost existuje jen jedna (monoteismus).

Temná hmota je označení hypotetické formy hmoty. Její existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami. O povaze temné hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že temnou hmotu lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou.

O existenci temné hmoty poprvé referoval už v roce 1933 švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky, který narazil na nesrovnalosti při studiu rotací galaxií. Na rozdíl od temné energie není temná hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky přitažlivé gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována. Některé novější výzkumy ukazují, že by temná hmota přeci jen mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru – na polarizaci mikrovlnného pozadí.

Podle posledních měření je ve vesmíru temné hmoty kolem 23%, zatímco nám známá baryonová hmota, z níž je složena většina objektů, které můžeme přímo či nepřímo pozorovat, tvoří jen 4%. Zbytek vesmíru 73%, tedy největší část, tvoří takzvaná temná energie.

Genetic engineering
Také nazýváno Geneticky modifikovaný organismus. Je to organismus, jehož genetický materiál byl úmyslně změněn, a to takovým způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou cestou. Proces využívá genetický materiál tedy DNA, ale nezahrnuje pouze živočišnou, rostlinnou a nebo mutageny. Každý organismus, který je modifikován s pomocí takových technik, je považován za Geneticky modifikovaný organismus. První geneticky upravované bakterie byly v roce 1973 a poté myši v roce 1974. Genetické modifikování baktérií se využívá například k výrobě lidského inzulínu a to od roku 1982. Geneticky upravované potraviny se objevují od roku 1994.

Nejběžnější formou genetického inženýrství spočívá ve vložení nového genetického materiálu na neurčeném místě v genomu hostitele. Toho je dosahováno tím, že izoluje a kopíruje část genetického materialu pro dosažení správného vytvoření a budování všech genetických prvků. Po vytvoření takového konstruktu se vloží do organismu hostitele. K jiným formám genetického inženýrství patří genové cílení a rozkládání specifických genu za pomocí Nukleázy (enzym, který hydrolyzuje fosfodiesterovou vazbu nukleových kyselin (DNA, RNA) a tím je fakticky rozkládá) a nebo endonukleázy (endonukleáza či restrikční enzym jsou enzym, které štěpí DNA)

Techniky genového inženýrství jsou používány v mnoha oblastech, včetně výzkumu biotechnologie a lékařství. Léky, jako je inzulín a lidský růstový hormon, jsou nyní vyráběny v bakteriích. Pro takový experimentální výzkum jsou používány Oncomouse (Harvard mouse – typ laboratorní myše pro výskum genetické modifikace) a Knockout mouse (Geneticky upravena myš, která má jeden nebo vice geneticky upravených genů po cílených mutacích). Geneticky upravení živočichové a rostliny zaručují levnější biotechnologický vývoj než dosavadní metody (Tzv. Pharming). V roce 2009 FDA schválila prodej farmaceutických proteinu antitrombin, vyrobené z mléka geneticky modifikovaných koz.

Zdroj: wikipedie, Yenge